Areál staveb z luhačovického Zálesí

Luhačovické Zálesí tvořilo v minulosti svébytný etnografický region, k němuž patřilo dvacet sedm obcí, rozkládajících se v okolí známých moravských lázní Luhačovic. První zmínku o Zálesí nacházíme již na Komenského mapě Moravy ze 17. století. Tehdejší územní rozsah byl značně větší a zasahoval až ke Vsetínu, jehož obyvatelé byli počítáni mezi Zálešáky. Později se jeho rozsah zmenšil a to především ve prospěch Valašska, Slovácka a částečně i Hané. Sousedství významných etnografi ckých regionů ovlivňovalo zdejší podobu lidové kultury, v nichž nacházíme celou řadu společných prvků, vzájemného ovlivňování a překrývání.

Realizované stavby

C1 - stodola z usedlosti Vojtěcha Juráka z Doubrav
C2 - stodola z usedlosti Josefa Lysoňka z Doubrav
C3 - seník z usedlosti Josefa Lysoňka z Doubrav
C4 - sušírna Antonína Minaříka z Doubrav
C5 - sušírna Josefa Chmely z Velkého Ořechova
C6 - selská usedlost Antonína Mališky z Provodova
C7 - selská usedlost Anny Mrázkové z Doubrav
C13 - patrová roubená komora z usedlosti . 14 z Pozlovic
C14 - selská usedlost Aloise Bětíka z Podhradí
C15 - sušírna Aloise Maráška z Hřivínova Újezda