Objekt E10

- lisovna, sýpka a sklep Stanislava Slámy z Vrbice

Charakteristika

- objekt představuje rozsáhlou stavbu, která pod jednou střechou spojuje vinařský provoz zaměřený na zpracování a skladování vína a současně slouží jako hospodářské skladiště obilí.

- stavba vznikla okolo poloviny 19. století, a to zcela záměrně. Její majitel a stavebník Martin Zábranský z č. 19 totiž vlastnil dobře osazené selské hospodářství, jehož součástí byly i rozsáhlé vinice. - lisovna tvoří rozměrný, samostatně stojící, částečně zahloubený objekt, krátkou šíjí propojený s podzemním sklepem. V polopatře nad lisovnou je umístěna sýpka.

Historie

Spojený objekt vinohradnického sklepa, lisovny a sýpky na obilí, označený parcelním číslem 3/2, je poprvé zachycen na mapě Stabilního katastru z roku 1876. Její obrys je vyznačen černou konturou, není tedy pochyb, že stavba tehdy již stála, a to několik desetiletí. Její majitel Martin Zábranský z č. 19. ve Vrbici měl pěkné selské hospodářství s párem koní, dvěma kravami, teletem a dvěma prasaty. V Knize vinic, lisoven a bůd, která byla založena roku 1853, má v trati Dlúhý zapsaných 5 kusů vinic, k nimž za nemalé částky přidal další. Roku 1853 koupil od Josefy Janoškové vinici v trati Krátký, a to za značnou sumu 300 zl. Deset let nato, roku 1863, koupil jinou vinici, tentokrát v trati Dlůhý za 100 zl. Roku 1853 vlastnil též přímo ve vsi - Ortsried - lisovnu, která by mohla být totožná s naším objektem v trati Na sklepech. Její stáří může být jen o málo vyšší, jak dokládá dosud zachovaný lis značený NB a datovaný 1827.

Rozsáhlé vinice, lisovna a sklep vytvořily postupem času samostatnou ekonomickou jednotku, postavenou na roveň vlastnímu selskému hospodářství. Z toho důvodu nezůstaly trvale součástí mateřské usedlosti, kterou zdědil prvorozený syn František, nýbrž přešly jako dědický podíl druhorozenému Tomášovi. Ten koupil ve Vrbici selský grunt č. 185 a opět se věnoval polnímu hospodářství. Roku 1910 při něm vlastnil pár koní, 1 jalovici, 3 krávy, 3 prasata - běhouny, 2 plemenné svině, 10 podsvinčat, 15 slepic, 3 husy a 3 kachny. Mimoto byl spolumajitelem benzínové mlátičky, s níž přes léto mlátil. Lisovnu po něm zdědil nejstarší syn František, když druhorozený Josef se stal obchodním příručím v obchodě se smíšeným zbožím ve Vídni. Prostřednictvím Marie Zábranské, provdané Slámové, přešla lisovna do této rodiny, která ji vlastní dodnes.

Stavební vývoj

Lisovna se nachází na jižním okraji vsi, tvořené shlukem chalup a lisoven, který ze dvou stran obepíná silnice vedoucí do Čejkovic. Místo bylo v minulosti obecním pastviskem, při jehož okrajích byly postupně stavěny chalupy a drobná chalupnická hospodářství. Nejpozději na počátku 19. století se objevují první lisovny spojené s patrovými sýpkami.

Základní členění objektu vychází z běžné dispozice, obvyklé u lisoven na jižní Moravě. Prostora lisovny má čtvercový půdorys, zahloubený asi 1 m pod úroveň okolního terénu, takže se do ní schází po několika dřevěných schůdcích. Stěny jsou široké, podzemní část je vystavěná z kamene, nadzemní z nabíjené hlíny. V čelní stěně jsoutři větrací otvory opatřené mříží. Strop lisovny je trámový s prkenným záklopem, neobvyklá výška místnosti pohybující se okolo 3,5 metru je způsobena nutností umístit rozměrný vinařský lis. Sklep je přístupný z lisovny nedlouhou šíjí, která ústí do klenutého prostoru, v němž jsou na trámových podstavcích - kantýřích - uloženy sudy s vínem.

Specifikou místních lisoven je především jejich rozměr, vyvolaný provozní potřebou a také umístěním sýpky do polopatra nad ní. Přístup zajišťují dřevěné schody, po nichž se nahoru vynášely pytle s obilím. Vysoké stěny lisovny, prodloužené navíc o polopatro sýpky, dosahují téměř čtyři a půl metru výšky. Stejnou výšku má i rozměrná sedlová střecha, využívaná v minulosti k ukládání sena. Stavební celek lisovna tak již z dálky působí dojmem rozložitosti a stability.