Objekt B2

- roubená stodola z Vyškovce

Charakteristika

- hospodářský objekt určený ke skladování a mlácení obilí v zimním období. Stodola tvoří vedle domu s chlévní síní základní součást kopaničářské usedlosti, jejichž přítomnost je doložena již v 18. století.

- dispozice stodoly je dvoudílná, složená z humna a přístodolku. Konstrukce je roubená za

využití dřeva místních stromů. Střecha valbová, krytá slaměným doškem.

Stavební a historický vývoj

Přítomnost stodoly, jako druhé základní stavby kopaničářské usedlosti, v širokém měřítku dokládají katastrální mapy z počátku 19. století. Můžeme proto předpokládat, že k jejich rozšíření došlo již v 18. století, hned poté, co se vznikající osídlení Kopanic větší měrou stabilizovalo.

Místo pro stavbu bývá vybíráno v blízkosti usedlosti, v komunikačně příhodné poloze s dobrým přístupem. Roubená konstrukce stěn je zhotovena ze dřeva místních buků a dubů, jejichž ne právě rovné kmeny jsou jen nahrubo otesány. Stavba nemá pevné základy, ale podvala, základní věnec ze silných dubových trámů, leží na úhelných kamenech v rozích. Zbytek stěny je do výšky dvou metrů srouben z kmenů menších průměrů, přímo na ně nasedají stropní a současně vazné trámy. Střecha je valbová s jednoduchým krokvovým krovem s hambálky na každém druhém páru krokví. Krytina je až do poloviny 20. století tradičně došková, z režné slámy.

Dispozice stavby prozrazuje vlivy sousedního karpatského prostoru i extenzivního horského zemědělství. Stodoly jsou sice rozměrné, ovšem pouze s jedním přístodůlkem, odděleným od humna roubenou stěnou s otvorem pro manipulaci se snopy. Stěny humna jsou do výšky jednoho metru opatřeny hliněnou omítkou, aby zrno při mlácení nevylétávalo ven. Na mlatu v humně nejsou obvyklá průjezdní, ale pouze jednokřídlá vrata ve vstupní stěně, někdy doplněna nevelkým otvorem na protější straně. Jeho úloha však není komunikační, nýbrž slouží k vytvoření průvanu při čištění „větí“ obilí.