Objekt F5

- seník z Javorníka, místní část Lásky

Hospodářský objekt určený ke skladování sena. Základ stavby tvoří kamenná podezdívka, která nese roubené stěny. Střechu kryje pálená taška. Skupina seníků stávala osaměle nedaleko obce.

Charakteristika

- jednoduchý hospodářský objekt určený ke skladování sena v zimním období.

- seníky patří k vývojově mladším stavbám, které nahradily starší způsoby skladování sena v rozměrných kopách s ústředním kůlem.

- dispozice objektů je jednoprostorová. Roubená nebo rámová konstrukce stěn spočívá na vyvýšené kamenné podezdívce. Střecha je sedlová, krytá doškem, nověji taškou.

Stavebně historický vývoj

Seníky z kopcovitého terénu Horňácka, mají celou řadu společných znaků s obdobnými hospodářskými stavbami z širšího území východní Moravy. Stojí osamoceně nebo ve skupinách uprostřed horských luk, často obklopeny vzrostlou zelení, která je chrání před větrem a závějemi sněhu. Jednoduchá stavba má pouze jediný prostor, využívaný ke skladování sena. Základ je ve vyšších polohách tvořen vyvýšenou podezdívkou z kamenů, která chrání seno před sněhem a vlhkostí. Konstrukce stěn je buďto roubená, za využití kmenů místních, nepříliš rovných stromů, nebo rámová, přičemž kostru tvoří tesané sloupky a s fošnovou nebo deskovou výplní. Konstrukce střechy je sedlová, krytá režným doškem, nověji i pálenou nebo cementovou taškou. K ukládání sena slouží otvor v čelní stěně, krytý příčně dělenou okenicí, po jeho zaplnění i štítový vikýř.

Vedle horských roubených seníků se na jihovýchodní Moravě setkáváme i s nížinným typem. Stavby stojí většinou osamoceně uprostřed záplavových pomoravských luk. Jejich rámová konstrukce, vyplétaná silnými svazky prutů, je v nárožích usazená na velkých kamenech, které stavbu chrání před jarními záplavami a podmáčením. Na přilehlých strážnických lukách jich několik stojí dosud, dva z nich i v našem areálu.

Shromažďování a uskladňování sušené píce pro krmení ustájeného dobytka v zimním období, patří k hlavním znakům odlišujícím pastevecký a usedlý způsob chovu dobytka. Usušené seno se na lukách shrabávalo do kopek a odváželo na nepříliš vzdálené, chráněné místo, kde se z něj postavila rozměrná kopa s dřevěnou konstrukcí vespod a kůlem uprostřed. Obdobným způsobem, uložením na dřevěné, rozsochaté ostrévky, se suší a skladuje na Valašsku dosud. Skladování v pevných objektech, senících, na půdách lisoven i nejrůznějších kůlen, je oproti tomu velmi mladým způsobem ukládání sena, souvisejícím zřejmě s intenzivnějším lučním hospodářstvím s vícečetným sečením. Takto uložené seno se domů sváželo podle potřeby až v zimním období, kdy bylo pro dopravu z málo přístupných, výše poležených luk, možné použít sáně.